MacGyver_cz:
Leden 2002
Začínám hru hrát za rytíře. Procházím Tabrizskou pevností a nikdo mi zatím moc nedělá
problémy. Až když pronásleduji padoucha v rudém brnění, tak mne asi 20x probodne past.
Ale i tu po bezesné noci přemýšlení zdolávám. Boj s bossem prvního levelu mi dává zabrat
asi na 4 hodiny hry, ale i to nakonec zvládám. Jsem v kelbegenských dolech a už týden
nevím, jak nařezat prvnímu velkému skřetovi. Asi na 20 pokus si to chlapec blbě spočítá
a padá přes ochoz do bezedných hlubin. Mám o starost méně. Sakra, další zákys, hořící
kostra v ephyrských hrobkách. Má nějak moc dlouhý meč, budu jí ho muset zkrátit. Nakonec
se mi to daří.
Únor 2002
Ďábel sídlící na ostrově Karum mi zničil myš. Nedaří se mi ho zlikvidovat a právě proto
letěla má myška na zem. Když tu objevuji na jednom podstavci zahnutý meč, snad mi pomůže.
Taky že jo, hned po jeho sebrání jsem (sice z posledních sil) udolal pekelníka, který se
vydal se svým létajícím drakem jinam. Snad ho už nepotkám.
Březen 2002
Jsem v chrámu bohyně Ianny a dozvídám se, že jsem nenašel jednu runu, tu v ephyrských
hrobkách. Rozehrávám hru tedy znovu. Jak blbec oťukávám každý milimetr zdiva v Ephyře a
je mi to prd platné, runa nikde. Jsem tedy nucen sáhnout po návodu. Vida, runa byla ukryta
za spouští, která se aktivuje lukem. To by mne nenapadlo, zejména když piktogram runy je
snadno přehlédnutelný. Tak tedy nyní už jsem plně vybaven a jdu si to rozdat s Dal Gurakem.
Sakryš, nějak jsem pozapomněl někde si u někoho "vyzvednout" klíč od zbrojnice. Nicméně, snad
mi to nebude vadit. Hmmm, Dal Gurak to myslí vážně, nenechá se sejmout jen tak lacino. Jeho
ohňové ostré spirály, co pouští, mne vždy zabijí. Ahá, já je na něj mohu pouštět taky, ale
nemají na něj takový vliv, jako na mne. Přesto už vím, co na prďolu platí. Ježiš, Dal Gurak
nebyl poslední boss... Tak mne tedy čeká ještě někdo a někde dál? Už jsem asi hodně blízko,
protože se mi na každém kroku postaví nepřítel do cesty.
Duben 2002
Tak už vím, kdo je hlavní boss. Je to podvýživený kecal, co si na mě troufá z bezpečí externího
těla monstrózní obludy. Boj je docela pomalý, hodnota života 80 000 se nedá jen tak ubrat.
MÁM TO. PÁN CHAOSU JE MRTEV.
Další postavy
Hra za Amazonku Zoe je o úhybných manévrech, ale od poloviny hry má slečna vynikající výzbroj.
Jen brnění jaksi chybí, ale je to jen drobnůstka. Tak není. Rytíři Chaosu mi hodně ubírají,
když po Zoe metají své elektrické výboje. I přesto hru dohrávám za necelý měsíc.
Barbar Tukaram je naprostý blbec. S jeho velkými a silnými zbraněmi pravidelně roztínám
leda tak vzduch zatímco mi nepřátelé dělají krvavá tetování nejenom na zádech. Jsem nucen
aplikovat drastické opatření - při každém podrážděném nepříteli budu ukládat hru.
Jestli to takhle půjde dál, můj Seagate HDD brzy skončí ve šrotu. Ukládání hry je takřka
neustálé. Po třetině hry nacházím Dlouhý meč a vše se trošku vylepšuje, především barbarova
muška. Za 2 měsíce je i za tuto postavu hra dohrána.
Trpaslík Naglfar umí pít elixíry jako odborný degustátor vína, což zrovna nepotřebuji -
napřed prověří pohledem kvalitu elixíru, pak v ústech doušek poválí, a posléze pomalu spolkne.
A mezitím mi nepřátelé namalují na zem ne krevní obraz, ale rovnou krevní fresku. Naštestí
zanedlouho přicházím s účinnou bojovou metodou - nechat nepřítele provést výpad, během něhož
uskočím a než ho stihne dokončit, jednu mu vrazit. Slavím úspěchy, a hru dokončuji.
Všem začátečníkům doporučuji hrát za amazonku (těm, kdož vyznávají defenzivní styl boje) nebo
za rytíře (těm, kdož vyznávají ofenzivní styl boje). Trpasliík je pro středně pokročilé a barbar
je pro zkušené hráče.
Sir End:
Asi před čtyřmi lety (v roce 2002) jsem i přes počáteční potíže s grafickou kartou
(GeForce2) nahlédl do tajuplného světa Blade of Darkness. Na radu kamaráda jsem si vybral
svého hrdinu - rytíře Sargona. Vládne meči a štítu a možnosti útoku (i obrany) jsou dosti
široké. Rytíř je velice dobrá postava, která je vhodná především pro pařany, co s Bladem
teprve začínají. Další skvělou postavou je Amazonka Zoe. Je sice drobné postavy, ale když se ožene
svým kopím, není pro ni nikdo soupeřem. Největší sílu má ke konci hry, kdy např. hlavního
bosse udolá během několika minut (zato rytíř se s ním mazlil asi 20 minut). Další dvě
postavy jsou slabší, barbar Tukaram s obouručními meči by mohl mít lepší speciální útoky
u některých zbraní a "severský strejda" (trpaslík Naglfar) je moc málo obratný.
Za něj jsem to dotáhl do 2. mise, ale možná jsem jen neobjevil způsob, jak jeho vlastnosti
co nejvíce ve svůj prospěch využít. Po stránce grafické je to poměrně na slušné úrovni,
přestože i zde rejpalové najdou nějaké drobnosti k vylepšování. Zvukově je BOD vcelku bohatý
a hudba sedí k aktuální situaci postavy, tedy pokud budete statečně bojovat s přesilou skřetů,
poznáte to i po stránce "sluchové"; hudba vám opravdu pořádně rozproudí krev.
Suma-sumárum, je to hra, která rozhodně stojí za vyzkoušení a za kterou se autoři rozhodně
nemusí stydět.